Beskydy Hory Hrad Hradiště Klášter Kostel Sázava Vyhlídka Zámek Řeka
Oblíbeným místem návštěvníků i obyvatelů Brněnska je přehrada na západě moravské metropole. Většina výletů kolem nádrže končí u hradu Veveří, který se nachází na samém konci nedaleko Veverské Bítýšky.
Vyrazme kolem dokola za přírodními a historickými úkazy jihu Moravy. Brněnská přehrada byla na řece Svratce postavena v období let 1936 – 1940, měří přibližně 10 kilometrů a zatopená oblast čítá 259 hektarů.
Jak se dočtete na stránkách přehrady, na stavbě bylo zaměstnáno velké množství dělníků zejména kvůli finanční krizi. Proto se používalo co nejméně strojů a zařízení a využívala se hlavně lidská síla. Stavbu zkomplikovaly dvě povodně. Náklady byly spočítány na 59 miliónu protektorátních korun, jako oficiální rok dostavby je uváděn rok 1940.
Hitlerova dálnice
Hráz je široká sedm metrů a její délka činí 120 metrů. Při pohledu z hráze můžete vidět také vodní elektrárnu o výkonu 2,88 MW. Naše putování začíná právě na hrázi, odkud jedním směrem vidíte na rozlehlou vodní hladinu a druhým na Hitlerův pilíř. Je to základní kámen Hitlerovy dálnice, jež měla vést z Vídně do Vratislavi. Postaven zde byl v roce 1938 a dnes je tu doslova jako kůl v plotě. Základy dálnice využívá nynější silnice u Bystrce, která se příhodně jmenuje Stará dálnice.
Nic naplat, je třeba vyrazit na skoro dvacetikilometrovou cestu okolo prýglu, jak se zdejším nářečím říká přehradě. Průvodkyní nám bude červená značka ve spojení s naučnou stezkou.
Poněvadž je mimo sezónu a navíc je zrána trochu pošmourno, moc lidí na cestě není. Několik pejskařů a pak vytrvalci, kterým nevadí ani takové počasí. Krásné pláže jsou opuštěné a letní ruch připomínají pouze moderní převlékací kabinky a toalety.
Ještě jeden smutný pohled se nám naskýtá, když se podíváme směrem k vodě. Z důvodu revitalizace části přehrady je nádrž vypuštěná, a tak to vypadá, jako by zde přetrvávalo sucho. Cestou samozřejmě potkáváme mnoho občerstvení a restaurací, jež jsou teď zavřené. Probouzejí se akorát ospalí chataři, které potkáváme ještě předtím, než zamíříme do lesa.
Podkomorské lesy
Po opuštění zastavěných oblastí vcházíme do přírodního parku Podkomorské lesy a o chvíli později do evropsky významné lokality, která byla vyhlášena hlavně kvůli přítomnosti brouka roháče obecného. Pohodlná cesta mezi buky doplněné duby a habry ubíhá poměrně rychle. Ocení ji také hráči geocachingu, kteří zde mohou najít spoustu pokladů.
Příjemné posezení a prostor na svačinu nabízí altán u přehrady, který je kousek nad cyklistickým přístavištěm. Pohodlná stezka, jež je vhodná i pro kočárky, zde končí. Dál pokračujeme po pěšině přírodní památkou Kůlny. Jejího významu si všimne každý návštěvník při pohledu ze svahu plného dubů a habrů.
Odborníci si Kůlny cení především jako přirozeného lesního prostoru a významného ekologického biocentra. Kromě množství dřevin je místo bohaté na byliny a ohrožené druhy obojživelníků, plazů či roháče. Je proto třeba myslet na jejich ochranu a dávat pozor, kam šlapete. A to hlavně v té části cesty, kde se otvírá nádherný výhled na hrad Veveří s mostem a řekou.
Hrad Veveří
Silueta hradních budov s věží je sice za nízkého slunce trochu špatně viditelná, ale i tak stojí za to. Po necelém kilometru a přeběhnutí mostu se dostaneme až pod hrad.
Hovoří se o tom, že hrad Veveří nebo spíš opevněný dvorec, byl založen již v 11. století knížetem Konrádem I. Nacházel se zřejmě o kus dál v místech, kde dnes najdeme kostel Nanebevzetí Panny Marie, v jehož útrobách vznikl vzácný gotický obraz Madony Veverské.
Oficiálně je rok založení zmiňován 1213, kdy se v jedné listině objevuje jméno Štěpán z Veveří. Dominantou tehdejšího hradu byl mohutný obytný donjon na skalním ostrohu. Ve 13. století byl následně rozšířen. V těchto časech stavení spravovali purkrabí mimo jiné rovněž otec svaté Zdislavy Přibyslav z Křižanova.
Přemysl Otakar II. hrad Veveří rád využíval jako vězení pro neposlušné feudály. Zemřel v něm také komorník Beneš, bratr Miloty z Dědic.
Rozkvět stavení nad Svratkou zažívalo v druhé polovině 14. století za Jindřicha Lucemburského, který se v něm ubytoval. Nechal postavit nové paláce, věže, hradby a kapli sv. Prokopa. Po jeho smrti hrad převzal jeho syn.
Divokou historii památka naopak zažila v 15. století. Dobýt se ji snažili za husitských válek a posléze dvakrát vojsko krále Matyáše Korvína. Nepovedlo se, přičemž došlo na vybudování nového předhradí a velké čelní hradby, aby hrad Veveří odolával i do budoucna. Přeskočíme jeho další dlouhou a podrobnou historii, avšak zmíníme se, že za druhé světové války zde sídlil wehrmacht a jednotky SS.
I když v minulém století byly snahy o soukromé vlastnictví hradu, naštěstí se tak nestalo. Veveří nyní patří státu a návštěvníkům v sezóně nabízí dva prohlídkové okruhy. Podívat se můžete do paláců, reprezentačních místnosti a Břitové věže či Anglického traktu. Samozřejmostí jsou salóny, jídelna, kancelář či vychovatelna.
Poněvadž Veveří bylo při naší návštěvě uzavřeno, prohlídku jsme museli omezit pouze na prostory kolem hradu. I to však stojí za to, stejně jako krátké posezení v podhradí. Čeká nás však ještě sedmikilometrový pochod přes Podkomorské lesy, tudíž se příliš nezdržujeme a vyrážíme po modré směrem na Ríšovu studánku. Jako alternativu lze doporučit zelenou trasu či pro cyklisty silnici podél prýglu.
Putování lesem jde samo a zanedlouho jsme na rozcestí, odkud půjdeme po žluté k takzvanému Kočičímu žlebu — jinak řečeno údolím potoka Rakovec obklopeného statnými buky. Kdo bude mít čas, může se vydat do nedaleké přírodní rezervace Jelení žlíbek, v níž se nachází až 200 let starý místy až pralesovitý bukový porost. Ostatní žlutá dovede zpět k hrázi přehrady, tentokrát však z opačné strany.
Kdy vyrazit na výlet?
Vyrazit můžete kdykoliv. Výlet je velmi variabilní a lze ho přizpůsobit potřebám kohokoliv. Otevírací doba hradu je zde.
Jak se tam dostat?
Tramvají 1, 3 a 10 do zastávky Přístaviště.
Jak dlouho výlet trvá?
Se vším všudy je to spíše celodenní výlet.
Jak je to s občerstvením na výletě?
Občerstvení je po cestě dostatek.