Beskydy Hory Hrad Hradiště Klášter Kostel Sázava Vyhlídka Zámek Řeka
Vysoké Tatry mají spoustu nej, mezi které bezpochyby patří také plesa. Největší pleso na slovenské straně hor je Velké Hincovo pleso, jež najdete u hranic. Celodenní výprava v sobě ale zahrnuje hned nejméně tři další vysokohorské jezera.
Horská túra začíná u druhého největšího plesa – Štrbského, které si drží podle knihy Milana Lackoviče Tatranská plesa prvenství jako nejnavštěvovanější. Od stanice Tatranských elektrických železnic se musíte dostat na hlavní křižovatku turistických tras v severní části Štrbského plesa. Naší průvodkyní bude červená barva spolu s naučnou stezkou. Poněvadž vede tato trasa k třetímu nejoblíbenějšímu jezeru Tater Popradskému plesu, je značně vytížená.
Stezka není příliš náročná a v klidu ji zvládnou děti i trénovaní senioři. Po vplutí do zeleného jehličnatého lesa se po levé straně na chvíli objevují skokanské můstky a pak už veškeré výhledy do krajiny na nějaký čas končí. Mírným stoupáním les řídne a stromy ustupují do pozadí. Otevírá se panorama Mengusovské doliny s okolními štíty a lesem pod námi.
Popradské pleso
Cesta se mezitím zúžila a vyhýbání činí občas značné problémy, naštěstí je pozdní ráno, kdy všichni většinou proudí stejným směrem. Než se nadějeme, je před námi rozcestí nad Popradským plesem a jsme tak asi v polovině naší trasy. Scházíme k horskému hotelu, kde nás čeká oběd, abychom nabrali dostatek sil na další cestu.
Popradské pleso obsadilo v návštěvnosti třetí místo, co do velikosti je až páté. Se svými téměř sedmi hektary však mnohým okouzlilo a vypravují se sem znovu a znovu. Pleso si můžete projít kolem dokola a obdivovat malebnou krajinu Vysokých Tater. První chata u jezera byla postavena v roce 1879 a od té doby jich několik vyhořelo nebo se zřítily pod tíhou sněhu. Dnes je tady kromě hotelu i Majláthova chata.
Při obědové pauze je asi na místě si říci, kde se vlastně tatranské plesa vzala. Vznikla díky tajícím ledovcům, které se vytvořily už v čtvrtohorách. Obrovské ledovce nad sněžnou hranicí údolí se sesouvaly níž a odnášely přitom kamení, které vytvářelo přirozenou přehradu. Voda pak neměla kam odtéct. V Tatrách jsou plesa stálá, ale i sezónní. Teplota dosahuje maximálně 15 °C a některé zcela rozmrzají jen na jeden měsíc v roce.
Po vydatném obědě by sice bylo lepší ulehnout v nějakém horském pokoji, to bychom ale neviděli největší pleso. Necháme se vést modrou do Mengusovské doliny, jež mnozí znají také z výstupu na oblíbené Rysy. Proplétání mezi kosodřevinou a kameny nám zpestřují malé potůčky. Za rozcestníkem Žabího potoka, u něhož se od nás oddělují turisté mířící na Rysy, přeřazujeme na stoupání, jež je místy hodně vydatné. Lidé vzdychají krásným výhledem do nížiny nebo strmým terénem. Předbíhají nás ultra trialoví sportovci, kterým by i kamzík záviděl plynulé přeskakování po balvanech.
Velké Hincovo pleso
Objevuje se Hincovo oko, malé jezírko a předzvěst našeho cíle. Po dalších metrech se před námi rozprostírá Velké Hincovo pleso v nadmořské výšce 1946 metrů. Největší pleso zdejších hor čítá 20 hektarů a hluboké je 53 metrů. Koupat se v něm mohou jen otužilci, protože maximální teplota je 8 °C, led se na něm dokáže udržet od listopadu do července. Z cedule se také dozvídáme, že je nejvyšší zarybněnou lokalitou na Slovensku, žije v něm převážně pstruh. Voda je tak průzračná a čistá, že nejde nenapít se.
Pokud si chcete pleso užít do sytosti, vynaložte síly na výstup na Koprovský štít, odkud je jako na dlani. Bude vás to stát strmý výšlap přes 300 metrů nadmořské výšky. Odměnou bude panoramatický pohled na Tatry nejen na Slovensku ale i Polsku. Po cestě rovněž spatříte Malé Hincovo pleso, které z pěšiny není vidět.
Zpáteční cesta je stejná k Popradskému plesu, odkud ovšem zamíříme po jeho levé straně, abychom si vychutnali již zmíněný dechberoucí pohled a navštívili symbolický cintorín (hřbitov). Vede k němu žlutá značka. Na hřbitově si uvědomíte, že máte vlastně štěstí, že se vám v horách nic nestalo. Na desítkách náhrobků nejsou jen jména a data, ale také důvod úmrtí. Od letecké havárie, ze které tam můžete vidět vrtuli, přes laviny, pády horolezců, zdravotní komplikace až po lesníky, jenž zemřeli rukou pytláků.
Smutné místo, jehož autorem je Otakar Štáfl, má motto Mrtvým na památku, živým pro výstrahu. Veřejnosti slouží už od roku 1940 a bohužel jsou tam k vidění i data nedávná. Jestliže se na něj budete chtít vypravit, ověřte si, zda je přístupný. V zimě a na jaře bývá uzavřený.
Aby závěr putování nebyl stejný, zpět k železnici pokračujeme po modré značce. Po pohodlné asfaltové silnici lesem a mýtinami, v níž lze vidět, jakou spoušť zde napáchala větrná smršť v roce 2004 a 2014, ujdeme asi čtyři kilometry. Výlet končíme u stanice Popradské pleso.
Kdy vyrazit na výlet?
Na horskou túru lze vyrazit jen v sezóně, modrá trasa na Velké Hincovo pleso je otevřená až od poloviny června. Navíc při nepřízni počasí je lepší se tomuto místu vyhnout. Výlet je určen jen pro zdatné turisty s vybavením.
Jak se tam dostat?
Na Štrbské pleso železnici, autobusem nebo autem.
Jak dlouho výlet trvá?
Jde o celodenní náročný výlet, na které je potřeba si vyhradit dostatek času. Důležité je sledovat také počasí a informace od horské služby.
Jak je to s občerstvením na výletě?
Občerstvení kromě Popradské pleso na cestě není. Je potřeba mít dostatek jídla a hlavně pití.